Ten večer byl jeden velkej coming out.

Někdo žárlil, někdo to očividně vůbec nezvládl pochopit a někomu se to nelíbilo.

Prý chcem jen přitáhnut pozornost, což je věc, kterou mi naposledy někdo řekl a která se mě napsledy dotkla… někdy tenkrát. A kvůli nohám.

Štve mě náhodnost vzorku. Štve mě, když někteří důležití lidi neví a někteří nedůležití ví a sama tom s nima nejspíš mluvit nezačnu. (A psát jo, ale jen takhle.)

„A jak to vysvětlíme našim dětem?“
„A co teprve, až se to dozví Viktor?“

Vážně se na mě všichni lidi dívají divně?

A stejně z toho mám radost.

explain.*