Erasmus dny 127-129: Návštěva 3

Než jsme odjeli, zvali jsme spoustu kamarádů, aby přijeli na návštěvu. Nikdo ale neprojevil žádný významný a konkrétní zájem. A semestr pomalu ubíhal a zdálo se, že jedinými návštěvami zůstanou naše rodiny.

A pak se najednou ozvali Ron a Andulka, že by v červnu přece jenom dojeli. Trochu hloupé je, že jiným vysokoškolákům se dobře jezdí o prázdninách, zatímco nám hostitelům se vlastně líp hostí přes semestr a na prázdniny si plánujeme blázniviny. A tak se stalo, že si ti dva vyhlédli levné letenky zrovna tak, že my jsme v půlce jejich pobytu odjeli do Andorry. Nicméně i tak chci zdokumentovat, že ty dva dny, co jsme spolu strávili byly fajn a zvládli jsme díky nim objevit i nové věci.

Čtěte více

Erasmus dny 105 – 110: Návštěva 2

Konečně jsem se dočkala i vlastní rodiny, v počtu všech tří. Než přijeli, říkala jsem jim, že si myslím, že roční dobu vychytali skvěle, je tu krásně, ale ještě ne na umření. Ale to se samozřejmě změnilo a zatímco Petrovi rodiče nám přivezli týden deště, moji týden vedra, přesně na to umření. Zničili jsme je i sebe myslím docela obstojně.

Mám pocit, že čím déle tu jsme, tím míň mám jasno v tom, co by tu taková návštěva měla zažít. Nutno říct, že kdybych měla někomu namyslet program v Brně, bude to asi ještě horší.

Čtěte více

Erasmus dny 32-38: Návštěva 1

Během brněnských jarních prázdnin nás přijeli navštívit Petrovi rodiče. Během týdne, co ty byli, byli velice výkonní, zvládli obejít většinu věcí, které jsme my viděli během posledního měsíce a něco navíc.

1. den, nejhezčí počasí

Co se fakt nepovedlo, bylo počasí. Nutno říct, že když jsme sem na začátku února přijeli my, trvalo několik dní, než jsme na obloze viděli první mrak. Alespoň dva týdny nespadla ani kapka. Po zbytek února občas přeháňka na pár minut, ale furt krásně. A pak přišel březen, přijela návštěva, a až na výjimky bylo týden zataženo a lilo. Ne, tohle fakt není počasí, co tady je normálně.

Čtěte více