Mám novej blog, tak musím psát. O blbostech, jak jinak.

Dneska mi došla na ksichknize žádost o přátelství. Cizí jméno, co to zas… Počkat, Kay Brem? To zní jako nějakej folkmetalovej hudebník…

Lezu mu na profil a koukám s otevřenou pusou. Basák Eluveitie. Šíleně se stydím, že je to zrovna jeden z těch, které si nepamatuju, přestože jsou členy mojí nejspíš přecejen nejoblíbenější skupiny (je jich tam prostě moc, no) a hraje na můj obecně nejoblíbenější metalovej nástroj.

Postupně si uvědomuju, jak na mě přišel. Před pár dny jsem komentovala absurdní fotku, tuhle. S ním. Asi se mu ten komentář líbil, přestože mi nepřipadal ničím výjimečný. Ale stejně je to fakt divný.

Jiní fanoušci si hrozně přejí, aby jim jejich idolové akceptovali nabízená přátelství a diví se, když ne. Jako třeba já tak dva roky zpátky. Ale tohle by mě prostě nenapadlo. Cítím se jako idol basáka Eluveitie, který mu velkoryse přijal žádost o přátelství.