Erasmus dny 149-153: Cesta domů

Kromě cesty pěšky z Andorry k moři (nakonec realizované ve velmi zjednodušené formě) jsem v podobné době (asi někdy v březnu, i když první myšlenky na to jsem měla vlastně už před odjezdem v Brně) vymyslela ještě jeden zvrácený plán: domů dojedeme pozemní cestou. Motivační faktory:

  • Bude to sranda.
  • Podíváme se cestou na další místa.
  • Projedu se rychlovlakem.
  • Erasmus nabízí speciální grant 50 euro za environmentálně šetrnou dopravu. (Což se na nás ale nakonec nevztahuje, protože to vyžaduje jet alespoň 50 % z každé cesty ekologicky. Což je pěkná blbost podle mě. Co už.)
  • Bude to environmentálně šetrné.
  • Nebudeme limitováni velikostí zavazadel (i když možná naopak jo, protože je musíme unést).

Čtěte více

Vítek

// M. říkala, že mám něco napsat, tohle vypadá jako taková série. Zábavné.

Vítek se mě vlastně asi tehdy pokusil naučit, že není potřeba dojít na konec všech cest. /* Kam jinam mohli bychom plout? */

Jenže já mám přes všechny rady pořád touhy tam přes všechna pravidla lézt, jen abych nacházela krmelce, jen pro vědomí, kde ty cesty končí a jestli vůbec, i když třeba nebudou hezký.

Já jsem vždycky měla radši prohledávání do hloubky.
Jenže to je v omezeném čase docela mizerný nástroj na hledání optimální cesty.
A z používání cizích funkcí, kterým pořádně nerozumím, mi bývá ouzko, byť prý fungují.

Které myšlenky nebo části kódu se vám zdají matoucí, nevhodné, nebo byste je udělali jinak z jiného důvodu?