Když se podíváte na mapu Barcelony, případně přímo na Barcelonu z nějakého vyvýšeného místa, větších zelených ploch tu není úplně mnoho. Za zmínku ale stojí určitě Montjuïc, Parc de la Ciutadella, a pak několik kopců, které jsou celkem pohromadě zhruba v půlce města ve směru horizontálním a nahoře ve směru vertikálním, když si půjčím notaci místních autobusů, protože v normálních světových stranách to vyjádřit neumím. O těch to dnes bude.
Jeden z těch kusů zeleně v těchto místech tvoří Park Güel, kde už jsme byli. Původně jsem v ten den plánovala pokračovat ještě na vedlejší kopečky, které na rozdíl od něj nejsou placené a má z nic být nejlepší výhled na město vůbec, ale nějak z toho sešlo. A tak jsme se tam vydali znovu na můj svátek.