Měsíc: Září 2015

Trigrando

Ten večer byl jeden velkej coming out.

Někdo žárlil, někdo to očividně vůbec nezvládl pochopit a někomu se to nelíbilo.

Prý chcem jen přitáhnut pozornost, což je věc, kterou mi naposledy někdo řekl a která se mě napsledy dotkla… někdy tenkrát. A kvůli nohám.

Štve mě náhodnost vzorku. Štve mě, když někteří důležití lidi neví a někteří nedůležití ví a sama tom s nima nejspíš mluvit nezačnu. (A psát jo, ale jen takhle.)

„A jak to vysvětlíme našim dětem?“
„A co teprve, až se to dozví Viktor?“

Vážně se na mě všichni lidi dívají divně?

A stejně z toho mám radost.

explain.*

Mucha?

Rozcuchaná paní
naproti ve vlaku,
která psala řádky
na vynechané stránky diáře,
který bych celkem chtěla,
stejně jako já,
když jsem posledně nějaký měla
dva roky zpátky,
která’s jí kradla přes rameno,
a za kterých mi utkvělo
jediné „Chtěla bych…“.
A které si objednala esspreso
za hodně eur,
zatímco se mi
na moji vlastní Černou knihu
rozpleskl banán.

-Černá kniha, 5. 6. 2015

Vyměňovali jsme si všichni čtyři vtipný tichý pohledy.

A já pak kňučící, že chci mít vlasy jako ona. A lízající uši. Nalezena. Identifikována.