Čím jsem starší, tím víc je můj život jen o sexu, alkoholu a antidepresivech.
Napsala jsem někdy předevčírem do nové Černé knihy.
A další den jsme si cestou ze schůzky s mým oblíbeným párem, který není pár, zase koupili komprimátový mix a když nám z něj bylo blbě, zajedli jsme ho každý 2,6 plátky šunky. V Albertu na Mendláku není pult s uzeninama, velká zrada. Byly to tři hodiny sice strávené absolutníma kopičinama, ale tak nějak podivně nedestruktivní. Když jsme podruhé za večer sypali na pokladnu každý šest korun v co nejmenších mincích, napadlo mě slovo pošuci. Jsou teď stejně staří, jako já, když jsem se tak nazývala, a oba totálně správní. Beztak se v nich realizuju. Nerada se chovám dospěleji.
Pochválili mi bublinové myšlenky. Jo, taky jsem na ně hrdá. Stýská se jim po sobě, ňuňu.
Posloucháme Ňuňu a žijeme Ňuňu, jen místo hulení trávy žereme zkomprimovanej cukr.
***
Zase jsem prospala odpoledne.
Nemám ani řádek závěrečné maturitní práce a vůbec nevím, jak s ní začít.
Mám doma nesnesitelnej bordel.
Neumím si rozvrhovat čas.
Nechala jsem se natáhnout do dalšího projektu, ani nevím proč.
Ale je mi to jedno.
***
Haf…