Možná nikdo neví, kde se vzal, ale každopádně jsem na něj narazila dostatečněkrát na to, abych se na něj těšila. Všichni pohybující se ve vodách odkazově přilehlých k blog.cz to musí znát, kdyby náhodou ne, tak zadání je následující:

1. Řekni o sobě 10 věcí.
2. Odpověz na 10 otázek blogera, který tě nominoval.
3. Vymysli 10 otázek pro ty, které chceš nominovat.
4. Nominuj 5 blogerů, kteří mají míň než 200 pravidelných čtenářů.
5. Informuj ty blogery o tom, že jsi je nominoval/a.

Nominovala mě Vendula, jsem jí vděčná. Na dvě otázky jsem stihla po ránu odpovědět na Asku, ale když nakonec můžu i takhle, tak odpovím takhle, je to takové vznešenější.

1. Řekni o sobě deset věcí

1. Jsem Fitli, živočišný druh zebra, pohlaví nevyhraněné.
2. Jsem opět fakt hodně závislá na hudbě, čím dál víc různorodé. A nejvíc za všeho mi teď vadí fakt, že si moje empéčtyřka dle libosti přeskládává písničky v albech, což je úplně znehodnocuje. A mezi náhodnýma má zase z té tisícovky co tam mám asi dvacet oblíbených, které pouští furt dokola. zabít, rozbít.
3. Znervózňuje mě, když svět vypadá, že mě mají všichni rádi, protože jim to stejně nevěřím.
4. Baví mě matematika a leze mi na mozek
5. Od lustru mám pověšeného gumového netopýra
6. Nejraději bych den protáhla tak na třicet hodin.
7. Miluju tetris.
8. Bojím se, že začíná zima.
9. Začínají se ve mě zase hádat osobnosti, jedné záleží i na takových zbytečnostech, jako jsou známky ve škole a druhé vadí ta první.
10. Momentálně smrkám a smrkat nechci.

2. Odpověz na 10 otázek blogera, který tě nominoval.

1. Co už se pár dní chystáte udělat a ještě jste se k tomu nedostali?
Chtěla bych zkusit uklízet, protože mám dojem, že momentální nepořádek by měl být jen povrchovej. Druhá taková věc jsou moje boty, jak pseudoglády tak moje milovaný zimní červený mají zničenej zip a chci si je nechat opravit, ale nejdřív je musím umýt. Tudududum.
A pak chci tvořit, jen tak si kreslit, možná i psát, blog zvládám ještě jakž takž pravidelně, ale dřív jsem psávala všude možně po papírech i souborech v počítači, jen tak, abych něco psala, a teď na to nemám čas.
Dál se mi nelíbí, že na té doméně mám jenom blog. Chce to nějak zaplnit, ale kdo ví jak.
No a potom možná nějaký nadstandartní školní věci, konečně se podívat na zadání matematické olympiády a tak.

2. Na základě čeho a jak dlouho si vytváříte své názory? Vydrží vám dlouho, nebo je často měníte?
Snažím se moc nepřebírat ty cizí, sice to stejně dělám, ale na spoustu věcí se prostě zoufale snažím nemít názor, abych ho nikomu nesebrala. A když seberu, tak hrozí, že mi další den řekne zase někdo jiný něco jiného a já to změním.
Ale takové ty moje pevné názory, co mě dělají možná divným člověkem si vytvářím na základě dlouhých logických úvah. A jen tak se jich nepustím.

3. Jak staří si připadáte? Jak se cítíte mezi svými vrstevníky?
Mezi většinou svých vrstevníků se cítím spíš mizerně. A prostě nevím, proč se mi vesměs líp mluví s lidma, od kterých mám tak tři roky odstup, oběma směry.
Nevím, jak stará vlastně jsem. Jsem o rok starší, než moji spolužáci, občas mám pocit, že se to trochu nějak projevuje, ale většinou ne. A potom zastávám teorii, že když máte sourozence, se kterým jste si hodně blízko, tak se oba blížíte průměru vašich věků, prostě se stáhnete k sobě. Takže jsem možná spíš mladší.

4. Jak reagujete v nepříjemných situacích?
Nepříjemných situací je spousta druhů. Pokud se jedná o nepříjemnou situaci, která se mě přímo netýká a beru ji jako PNJ, tak ji většinou prostě ignoruju, zvlášť pokud mám dojem, že si za to můžou ti ostatní sami, tak ať si to sami taky slíznou, já se tím budu snažit nezabývat a tedy netrápit.
Potom mám situace vybuchovací, většinou způsobené mojí vlastní vnitřní nevyrovnaností (nebo dlouhým tlakem někoho jiného, typicky oddílové děti) v kombinaci s nějakou nepříjemnou malicherností. Každopádně začnu řvát, všem řeknu, co si o nich myslím a pošlu je do háje. Následně se omlouvám.
A nejnepříjemnějšími jsou situace zhrucovací, všechny vážnější případy, kdy nastane něco, o čem si myslím, že je to nepříjemné mojí vinou a zhroutím se z toho, na různě dlouhou dobu. Odplížím se někam do koutku a tam tiše brečím, dokud to neodezní.
No, snad jsem odpověděla, na co jsem měla.

5. Co byste si nepřáli, aby vám někdo někdy řekl?
Že jsem zlá nebo hloupá. A přitom bych věděla, že mě doopravdy zná a myslí to upřímně.

6. Existuje pro vás nějaká hranice, kterou nic a nikdo nesmí překročit, nebo něco, co musí být vždy zachováno?
Nic mě nenapadá, snad neexistuje. Kdybych programovala svět, nejspíš by byl mnohem jednoduší, byla by tu spousta hranic, které by nikdo nepřekračoval, všichni lidi by mi byli dost podobní. Jenže tak to není. A já bych ani nechtěla, aby to tak bylo, protože by to byla sakra nuda. Občas mě naštve, jak se ostatní lidi a příroda a city a všechno, na co si vzpomenu chovají, ale zároveň by bylo špatně, kdyby se tak nechovali. Mohla bych napsat, že se nesmí překračovat hranice bytí takoví, jací jste, ale někdo prostě asi má tu hranici překračovat.
Takže ne, neexistuje.

7. Na co chcete, aby se vás někdo zeptal? Co byste mu odpověděli?
No tak mohl by mě třeba někdo pozvat na nějakou krutopřísnou akci někdy když mám čas, zeptat se mě jestli přijdu a já bych mu odpověděla, že jo. A z otázek, které by mohly padnout v tomto řetězáku cokoliv, na co se dá dlouze odpovídat horou egoistických keců, které nikoho nezajímají.

8. Z čeho jste schopní mít depresi?
Často jsou to drobnosti. Hlavně, když něco plánuju a pak to nevyjde, a nemusí to být zrovna akce století, stačí, když nemám čas něco dodělat do ideální podoby, jsem někde s někým jiným, než jsem původně myslela a tak. Pak taky, když mě někdo nechápe, když si někdo, na kom mi záleží myslí něco špatného, ať už to je, nebo není pravda. Když mám pocit, že nikoho nezajímám a nikomu na mě nezáleží. A dost často prostě jen tak, třeba protože je hnusný počasí.

9. Co vás dokáže přimět se bezděčně a upřímně usmát?
Když mi někdo něco hezkýho řekne, něco hezkýho zažiju. Když je hezká atmosféra. Když hraje písnička, která se mi dobře hodí k náladě. A taky, když si uvědomím, že se usmívám a usmívám se té skutečnosti, to je můj oblíbený stav.

10. Na jakou otázku byste chtěli znát odpověď? (Jakoukoli, komukoli položenou i nikomu nepoložitelnou.)
Dokázala bych být dlouhodobě šťastná a bavilo by mě to vůbec?

3. Vymysli 10 otázek pro ty, které chceš nominovat.

1. Kdybyste měli předvést někde jednu činnost, o které si myslíte, že ji umíte lépe než ostatní/jde vám ze všeho nejlíp, co by to bylo?
2. Kterou část svého těla máte nejraději?
3. Které období svého dosavadního života berete jako nejšťastnější?
4. Proč má zebra pruhy?
5. Ze které strany loupete banán a proč?
6. Proč mi odpovídáte?
7. Na jaké jídlo máte právě teď chuť?
8. Jaký je váš oblíbený geometrický tvar (těleso, objekt…)
9. …A vzorec? (matematický, fyzikální, chemický, jakýkoliv)
10. Na co se teď těšíte?

4. Nominuj 5 blogerů

Říkala jsem si, že bych měla nominovat někoho, kdo ještě nominován nebyl. Jenže to je trochu problém, takovejch lidí moc neznám. Ono je totiž dost podivný, že má každej nominovat pět dalších, ta čísla se pak moc rychle zvětšují, je to divný. I tak částečně splním zadání, nominuju, ale možná to stejně utnu, uvidíme.

Nominuju totiž:

1. Davida
2. 37
3. Æ
4. Balasta
5. Drakea

A je mi naprosto ukradený, že poslední čtyři jmenovaní žádný aktivní blog nemají, já si myslím, že by měli, takže pokud mi chtějí udělat radost, tak nechť si ho urychleně založí/obnoví a zapojí se :-)

Ale jsem si stejně jistá, že všichni z nich pokračovat rozhodně nebudou, takže kdyby se chtěl zapojit kdokoliv další, zejména z těch pod nadpisem oblíbenci, budu jen a jen ráda, když moje otázky přidá k těm z předchozích nominací, zajímají mě i vaše odpovědi, tohle je takový experiment.