„Já tě asi ubodám vidličkou.“
„Tak to já ti asi zlomím vaz.“
„Neměli bychom společně vcházet pozdě do hodiny a tvářit se, že jsme spolu právě souložili na chodbě, a přitom spolu nesouložit na chodbě.“
Je to fajn.
„Já tě asi ubodám vidličkou.“
„Tak to já ti asi zlomím vaz.“
„Neměli bychom společně vcházet pozdě do hodiny a tvářit se, že jsme spolu právě souložili na chodbě, a přitom spolu nesouložit na chodbě.“
Je to fajn.
A já si myslela, že mi zas bude nějakou dobu dobře. Že tam za týden dojdu a nebudu té doktorce mít co říct a ona mě zas pošle domů s tím, že jsem v pohodě a já uznám, že jsem v pohodě a budu v pohodě a to předtím jsem jen nějak zveličila.
Tak ne, no. Tohle by mohlo být dobrý do rána, nebo taky ne.
S věkem se mi zmanšuje schopnost zadržovat slzy. Neumím nad nespravedlnostma mávnout rukou. Hledám řešení, které neexistuje. Nedokážu proti sobě bojovat. Žiju ve strachu ze sebe.