Archiv pro štítek: prázdniny

Kytka

Kamarádím se s divnejma lidma. Obvykle s divnejma podobným způsobem, jako jsem já, ale pouštím si k tělu i ještě jinak, možná víc než já, divný lidi, se kterými se ti normální nechcou bavit. Ale to je jedno.

Séva: Mata mi chytila takovou divnou plisen.. A bojim se, ze ji chyti I medunka… Ale postrikal jsem to vyluhem z tabaku, tak uvidim…

Já: tatínek se vrátil z Itálie, všechny rostliny u nás doma už se konečně zase mají dobře :D

S: Se o ne starej… :-)

J: Nemám to zautomatizovaný :-(

S: Nemusis… musis byt jen starostliva.. ber to jako trenovani na mimino

J: Ale mimino na sebe občas upozorňuje, narozdíl od kytky :D

S: A pokud ti ta kytka chcipne, tak decko radeji nechtrj :D

J: A děcko by bylo moje, ty kytky jsou taťkovy a když on tu je, tak kdybychom je zalívali oba, tak by jim to asi úplně neprospělo

S: Tak si kup svoji ;-) Ale fakt, vys jak je to super pocit, kdyz vidis, jak se te kytce dari, a to diky tobe?

J: já si radši pěstuju třeba oddílový děti :-)

S: Nanic.. kupsi kytku…

S: Nebo jsem to vymyslel.. dam ti kytku, lterou mam na pokoji.. tam nemas co skazit, parkrat tyden nedostala vodu kdyz jsem nebyl na intru… Se mi o ni o prazdninach postaras… Pak si ji klidne vezmu spet…

J: Jako můžeš, ale nevím, čeho tím chceš dosáhnout :D

S: Taky nevim :D

S: Premluvit te, ze kytky jsou fajn, mozna?

J: Nevim…

J: ale obávám se, že už se do prázdnin neuvidíme, pro vysvědčení si nejdu :-(

S: Omg.Proc?

J: CEOI

S: Kde presne bydlis?

J: na Fitliově 26

S: Jak se tam dostanu? ;-)

J: šalinou :D

J: alee nevím, kdy budu doma, možná si ji můžu někde někdy vyzvednout :D

S: Muzes prijet na intr…

J: kdy? :D

S: Ted? :D Ale nevim, jestli te pusti dovnitr….. Leda pred intrem… Nebo zitra kolem 8 rano…

J: když budu za půl hodiny u vás před intrem, doneseš mi kytku? nebo jak si to představuješ? akorát teď už nejezdí šaliny, co? :-(

J: rozjezd jel před minutou a jede za hodinu, na to ti seru

J: leda že bych jela na kole. Ale to s kytkou moc nejde

S: :´( A co rano?

J: vstávat? :-(

S: *fotka kytky*

S: No co?

J: fešanda

S: Jako slo by to o pul devate na zastavce xx.. nebo kolem 2 zajedu k vam :-)

J: jako fakt se mi ten nápad líbí… ale nevím, jak se o ni mám starat, když skoro nebudu o prázdninách doma :D

S: Si hold nejak musis zaridit.. nicmene je odolna…

S: Jelikoz doted prezila :D

S: Tak ji budes vozit vsudr sebou :D

J: na kole k moři, ajo ajo :D

S: Nemas nosic?

S: Jdu spat.. popremyslej, jestli tu kytku chces. Ahoj

J: Tak jo.

J: Přijdu si pro ni o půl deváté na zastávku xx. A budu ji celý prázdniny fotit.P1040388

Retrospektiva

Mohla bych to všechno napsat.

Že čekám, až na mě přijde řada s pájením součástek v digitálních hodinkách.

Že jsem večer zjistila, že velikost vstupních polí zmíněná o odstavec níže závisí na nastavení konkrétního počítače a musím to nějak vyřešit, protože se rozpadá jak kde.

Že jsem tenhle článek začala psát na FITu na přednášce paní z IT oddělení Škodovky, která začínala celkem fajn, ale už došlo na kódění z naší strany, což je celkem nuda, protože html už tak nějak považuju za zvládnutý/*dokonce i o něco líp než ty, co tu dělají hlasitý bordel, protože se nudí, myslím*/. Ale zjistila jsem, že se mi nějak rozpadl vzhled Zkratkovníku, tak jsem ho opravovala. Mám chuť programovat, ale nevím co a proč, můj klasický problém.

Ale že je to pořád lepší, než (před)včerejší program, protože tu mám počítač a točící židličku, takže mi k absolutnímu štěstí chybí jen horký nápoj. Ale mám alespoň minerálku, kterou jsem včera dostala od k svačině. A připadá mi to o dost informatičtější než otisky prstů a hraní si na letadlo. Ale o tom asi až později.

Že byl jinak (před)včerejší den hrozně uspokojivým svojí zaplněností. Že mě baví naše třídní politika, že Sliznic nepřímo nazval 37 alkoholičkou a že mě ve dvou zcela odlišných chvílích natáčela Česká televize. A že to vypadá, že mi čtyři z pěti plánovaných mimoškolních aktivit spadnou na úterý a z nich tři do stejného času. Proč ne, že.

Že se od začátku podzimu každou chvíli emočně rozkládám, když nic chvíli nedělám, a pak mi je zase úplně dobře. Ale ty stavy jsou tak strašně strašný a bezdůvodný a nevím, co s nima dělat.

Že ve Švýcarsku namají turistický mapy a zato tam mají fajn rozhlednu (skoro do máho rozhlednového seriálu, je fajn dělat seriály ze starých článků, tak možná…

Že Made of Metal můžu vynechat, protože je to to jediné, o čem jsem o prázdninách psala.

Že tábor se povedl, tak moc, že k němu nemám co říct.

A že jsem nazývána poloskautem.

Že vysvědčení bylo mizerné, ale mně to bylo jedno.

A předtím jsem ještě zvládala psát.

Dejme tomu že jsou prázdniny

Přemýšlela jsem, jestli ho mám zveřejňovat zpětně, jestli ho mám zveřejňovat, když byl psán offline na papír. Myšlenka dvou dat u článků na blogu není vůbec zlá. Mohla bych to zkusit WordPress naučit, ale dost pochybuju.
Ale je to krátká optimistická článkověc. Takové mám ráda a nechci ji nechat zapadnout. Enjoy.

Člověk by si řekl, že po skončení výuky může všechno hodit a hlavu. Ale autobusy a šaliny ujíždějí stále. Neuvěřitelné.

„To zní, jako že už jsi na cestě. To mě překapuje.“
„No, jsem na cestě na Zvonařku. Asi mi ujede i ten druhý autobus.“
„Ahá, tak to už mě nepřekvapuje.“

Čtyři a půl hodiny ve vlaku. No tak proč ne.Je fajn koukat se na pole a jet prostě PRYČ. Jet na prázdniny. Šťastná, jako když mi bylo pět. Mám svoji pětiletou já hodně ráda, to asi víte. Takový můj malý bůh.

Bosá noha chvíli na protějším sedadle, chvíli lehce spuštěná k zemi.

Ve sluchátkách hudba, kterou jsem se zachraňovala z depresí vsedě na obrubníku loni na podzim. Teď mě uklidňuje kvůli tomu, že jsem asi úplně blbá a neumím jít včas na bus. Hudba, kvůli které jsem schopná tančit po kupéčku.

Papír, který se zvolna zaplňuje červenou náplní z propisky.

Lidi, kteří nastupují.

Úsměv z toho, kam jedu a za kým.

Strach z ostatních lidí.

Dlouhovlasý prodavač cukrovinek v uličce. Proč nejedeme na tábor tímhle?

Celodenní jízdenka po Vysočině.

Posledních patnáct volných listů zebří černé knihy.

Sakra, já se mám!

Za vlakovými kolejemi v Dobroníně je neuvěřitelný pole lesních jahod.

Spánek.

A ta konečná smyčka kolem Slavonic rychlostí tak možná osm kilometrů v hodině má taky něco do sebe.

Konec kolejí. Vystupovat.